Mezi další naše koníčky patří "frisbee". Nejsme profíci, nezávodíme, a abych řekla pravdu... ani se tomu dlouho a pravidelně nevěnujeme. S frisbeem jsme začali těsně před rokem na počátku letních prázdnin. Jenže, i když to trénujeme tak jedenkrát za týden, Marley vážně "jede". Cítím, že má na to chytání vážně talent. Ani mi nezabralo dost času ho to všechno naučit. Kdysi jsem si myslela, že dogfrisbee je vlastně jenom chytání jednoho disku na dálku (ano, byla jsem vážně divná), ale když jsem si o frisbee přečetla víc, tak jsem ho začala mít ráda ještě víc. A řekla jsem si, že Marleyho zkusím pár triků naučit.